Navigace

Obsah

Historie místní části Nové Dvory

Osada Nové Dvory, autor fotografie: Miroslav KamrlaOsada Nové Dvory (původně Nový dvůr) leží v nadmořské výšce cca 550 m n.m., severně od Pusteho žlebu. Přináleží k Suchdolu a společně s ním leží na jednom katastrálním území pojmenovaném jako Suchddol v Moravském krasu. Je nejmenší ze čtyřech místních částí obce Vavřinec. Rozloha suchdolského katastru je cca 530 ha. V blízkosti Nových Dvorů se nachází zřícenina hradu Blansko (v regionu častěji používaný název Blansek), k níž se dostaneme po cestě lemované lipovou alejí, začínající u silnice Sloup - Blansko.

Dnešní osada Nové Dvory je pozůstatkem hospodářského dvoru, který velice pravděpodobně v dávné historii tvořil zázemí uvedenému hradu. Počátky osídlení Blanenska lze klást do 1. poloviny 12. st., kdy je území v okolí Nových Dvorů, jež je součástí "blanenského zboží", zmíněno jako majetek olomouckých biskupů. Záměrné osídlování - kolonizaci - však organizoval až Bruno ze Schauenburgu po svém jmenování biskupem r. 1245. Tento muž přivedl na Moravu na 25 000 kolonistů z přelidněných německy mluvících oblastí včetně rodného Saska. Ti ve 2. polovině 13. st. zakládají na Moravě stovky nových vsí a desítky městeček. Bruno je iniciátorem výstavby několika hradů - včetně hradu Blanska. V této době jsou založeny téměř všechny okolní vsi, z nichž později mnohé zanikly (např. Neradice, Bezděčice a Podolí u Petrovic). Biskupové spravovali Blanensko prostřednictvím manů - příslušníků nižší šlechty v biskupových službách. Hospodářský růst umožňuje asi v 60. letech 13. st. výstavbu hradu na odlehlém strmém ostrohu nad Pustým žlebem.

První doložená písemná zmínka, nejen o hradu, ale i o nejbližším okolí, je Brunova listina z r. 1267. Podle této listiny k hradu patřilo městečko Blansko a majetky ve vsích Češkovice, Suchdol, Vilémovice, Veselice, Neradice, Bezděčice .... a dalších. 
Od r. 1396 již olomoučtí biskupové nedrží blanenské zboží pod svou přímou správou, ale pronajímají je různým šlechticům. V letech 1396 - 1416 to jsou páni z Kunštátu, pak pán Vilém Zajíc z Valdeka, jenž padl 1. listopadu 1420 na straně Zikmundově, v památné bitvě proti husitům pod Vyšehradem. Po něm získávají hrad od protivníka husitů biskupa Jana Železného rytíři ze Studnice, r. 1436 za biskupa Pavla z Miličína jeho rod. Jelikož se ještě r. 1440 na hradě schází biskup se svými many, je pověst o zničení hradu vojsky Prokopa Holého r. 1431 pouhým výmyslem. Za celou dobu existence hradu není jeho obléhání v pramenech doloženo. Krátce po roce 1440 však z neznámých důvodů dochází k zániku či opuštění hradu. Další zmínka z r. 1461 již mluví o hradu pustém. Jednou z příčin byla zřejmě ekonomická náročnost udržování rozlehlého areálu umístěného na okraji panství mimo obchodní cesty i výhodná poloha mladšího manského dvora na Novém Blansku, který byl kolem r. 1424 přeměněn na tvrz. Tato tvrz později převzala úlohu centra a stala se předchůdkyní dnešního zámku v Blansku.

Z uvedených údajů je zřejmé, že dnešní město Blansko bylo od zmíněné druhé poloviny 13. století centrem oblasti, jejíž součástí byl i Suchdol s Novými Dvory a Veselice. Jedním ze zdrojů informací o osadě Nové Dvory je dokument Historický místopis okresu Blansko v období feudalismu, jehož autorem je PhDr. Ladislav Hosák (1898 – 1972, historik a vysokoškolský pedagog). Je zde popsána historie lenního statku Blansko, na jehož území se osada nacházela. Při popisu seznamujícího s vlastníky blanenského léna v jednotlivých obdobích se dočítáme, že: 

„Roku 1615 koupil léno Albrecht Šlejnic ze Šlejnic, načež tu po jeho smrti 26.3.1620 seděl evangelik Ladislav Šlejnic ze Šlejnic. Poté se zde uvádí, že Jan svob. pán z Vchynic a z Tetova prodal léno r. 1624 Františkovi svob. pánu z Magni, který r. 1631 prodal pustý hrad a zámek v Blansku se dvorem a s pivovarem, městečka Staré a Nové Blansko s podacími v Blansku a u sv. Kateřiny, s mlýnem, s pilou a vápenicí, Zářeční Lhotu s mlýnem, Ráječko se dvorem, Korylovu Lhotu, Veselici, Suchdol s novým dvorem, Vilémovice, Těchov, Těškovice, Zdislavice, mlýn na Punkvě, Olešnou, Hořice s pilou a mlýnem, Šebrov, Újezd a Dlouhou Lhotu za 37 000 zlatých Zdeňku Lvovi z Rožmitálu a z Blatné. Do vlastnictví rodu Salm – Reifferscheidt se léno Blansko dostalo v roce 1766, kdy je starohrabě Antonín koupil za 100 694 zlatých od rodu Gellhornů a od té doby sdílelo osudy panství rájeckého. Dále je tam zmíněno, že v polovině 18. století velkostatek držel dvory v Blansku, Zdislavicích, Češkovicíce, Nový dvůr, v Ráječku a v Horní Lhotě, pivovar v Blansku, hutě v Klepačově, dvě papírny a mlýn na prach na Punkvě, mlýny v Blansku, v Dolní Lhotě, a Sv. Kateřině, draslovnu a a kolomaznou huť". 

V témže dokumentu je u popisu obce Suchdol uvedeno následující: „Od r. 1320 viz u Blanska. Bylo tu několik náprav hledících k hradu Blansko; jejich skoupením krátce před rokem 1631 vznikl Nový dvůr.“

Jak je uvedené shora stal se v roce 1766 vlastníkem rájeckého panství starohrabě Antonín Salm – Reifferscheidt a právě tato událost se stala jak pro Suchdol s Novými Dvory, tak i Veselici a Vavřinec významným mezníkem. Příslušníci rodu Salmů, takto zvětšené panství neustále rozvíjeli. Celá oblast se postupně stala centrem železářské výroby na Moravě, jejíž hlavní výrobní závody byly soustředěny v Blansku, Adamově a Arnoštově údolí. Výrobní závody v těchto lokalitách byly zprvu místem hutní výroby železa a litiny a postupně přešly ve výrobu strojírenskou. Po celou dobu rozvoje hutní a později strojírenské výroby byly výrobní závody zdrojem pracovních příležitostí i pro občany ze Suchdolu, Nových Dvorů, Veselice a Vavřince.

Tolik závěrem v krátkosti k historii Nových Dvorů a jejich nejbližšího okolí.

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Svátek

Svátek má Lýdie

Zítra má svátek Radana

Aktuální počasí

dnes, pátek 14. 12. 2018
zatazenosesnezenim -3 °C -5 °C
sobota 15. 12. zatazenosesnezenim -2/-4 °C
neděle 16. 12. zatazenosesnezenim -3/-7 °C
pondělí 17. 12. zatazenosesnezenim -2/-4 °C

Odkazy

cestovni_ruch
cyklo
dopravni_info
kriz_port
web_archiv
logoportalgov